Z historie Městského obvodu Michálkovice
První písemná zmínka o osadě Michálkovice se objevuje v listině těšínských knížat z 12. září 1440. Název obce je zřejmě odvozen od jména Michálek, tj. jména prvních usedlíků. Hlavním pramenem k dějinám Michálkovic do roku 1848 jsou urbáře, kam vrchnost zapisovala povinnosti poddaných. Uloženy jsou v Zemském archivu v Opavě. Prameny k novějším dějinám obce se nacházejí v Městském archivu Ostrava. Část zdejšího fondu je zpracována v inventáři Archiv městyse Michálkovice. Nejdůležitějšími prameny k poznání novodobé historie obce jsou kroniky. V Městském archivu jsou uloženy dvě obecní kroniky Michálkovic, psané v rozmezí let 1922-1931 a 1932-1961. Prvním kronikářem byl odborný učitel v Michálkovicích Fr. Zelníček, další zápisy prováděl ředitel měšťanských škol Jůlius Ptáček. Po připojení Michálkovic ke statutárnímu městu Ostrava v roce 1941 již nedošlo ke jmenování kronikáře v obci a v zápisech, končících v r. 1938, nebylo pokračováno. K jejich obnovení došlo až v r. 1953, kdy byl vedením obecní kroniky pověřen matrikář Josef Drobík, který se retrospektivně vrátil k chybějícím letům. Opravdovým skvostem pro poznání minulosti Michálkovic jsou čtyři obsáhlé díly farní kroniky psané v průběhu let 1943 - 1949 zdejším farářem Václavem Petrem.
Původně rolnická obec se rozvíjela zvlášť na počátku 19. století v souvislosti s dobýváním černého uhlí. V roce 1842 zde koupil rakouský erár kutací pole a o rok později zahájil hloubení jámy Ferdinand (hlavní jámy). Protože dolované uhlí v hlavní jámě bylo kvalitní, začalo se v r. 1850 s hloubením jámy Michal. Poté, co se majitelem dolu stala Severní dráha Ferdinandova, přistoupila v roce 1958 k hloubení jámy Petr a Pavel, roku 1869 přibyl Jan a poslední byl Josef (1879).V r. 1882 vyhořela jáma Ferdinand, jejíž těžbu převzal Michal, který se stával postupně jámou hlavní. Michal se stal jedinou těžní jámou, když převzal těžení jámy Petr a Pavel (1913) a jámy Jan - Josef (1916). Petr a Pavel sloužil později k větrání Michala jako jáma výdušní.
Ve dvacátých letech se jáma Michal několikrát ocitla v odbytových potížích a zažila několik propouštěcích vln. Během válečných let závod opět prožívá konjunkturu těžby, která tehdy dosáhla vrcholu. Znárodněný důl přešle od r. 1946 pod správu národního podniku Ostravsko-karvinské kamenouhelné doly, o rok později byl přejmenován na Důl Petr Cingr. V r. 1966 se stal součástí Velkodolu Rudý Říjen (Heřmanice). V 60. letech těžba v rámci poválečného vývoje dosahuje vrcholu, od počátku 70. let však důl směřuje k útlumu a v r. 1993 je uzavřen.
Od r. 1995 je Ministerstvem kultury ČR Důl Michal vyhlášen národní kulturní památkou.
| rok | počet obyvatel | rok | počet obyvatel |
| 1804 | 164 | 1921 | 5895 |
| 1850 | 258 | 1930 | 5702 |
| 1869 | 870 | 1950 | 5608 |
| 1880 | 1557 | 1961 | 4766 |
| 1890 | 2889 | 1970 | 3599 |
| 1900 | 6181 | 2001 | 2867 |
| 1910 | 6818 | 2005 | 2974 |
do r. 1941 samostatná obec Frýdeckého okresu
1941-1945 městská část statutárního města Moravské Ostravy
1946-1960 Městský obvod města Ostravy
1961- 1990 součást městského obvodu Slezská Ostrava
1991-dosud městský obvod Statutárního města Ostravy
Podrobnější historii Michálkovic naleznete například ve sborníku, vydaném k 555 výročí založení obce, odkud byly získány i výše uvedené informace (vydáno v září 1995, k dispozici na ÚMOb Michálkovice).
